Nedávno se začalo diskutovat o tématu, které na první pohled vypadá jako vtip – zdaňování balkónů vyčnívajících do veřejného prostoru. Není to zdaleka jen teorie. V některých městech už obyvatelé podobné poplatky skutečně platí a tato praxe se může stát inspirací pro další. Proč je to tak kontroverzní a mluví se o tom i u nás?
Poplatek za balkony v polských městech
Představte si, že váš balkon přesahuje chodník nebo silnici a vy za něj platíte městu roční poplatek. Přesně tohle funguje v Poznani a dalších městech, kde obyvatelé přízemních bytů odvádějí až 180 zlotých (přibližně 1100 Kč) ročně. Ve vyšších patrech je tato částka zhruba desetinová. Argumentuje se tím, že balkon zabírá veřejný prostor, a tím pádem ho musíte nějakým způsobem „pronajmout“.
Formální důvody a veřejné bezpečí
Oficiálním důvodem vybírání poplatku je především ochrana veřejného prostoru a bezpečnost chodců. Město tvrdí, že balkony se mohou užívat k ukládání předmětů nebo pěstování rostlin, což může ohrozit provoz na chodníku nebo přilehlém prostoru. Je to typický příklad toho, jak se může rozšiřovat definice veřejného prostoru a s tím spojená pravidla.
Kdo platí nejvíce?
| Podlaží | Roční poplatek (PLN) |
|---|---|
| Přízemí | 180 |
| Druhé patro | 18 |
| Třetí patro a výš | 18 |
Jak je to u nás? Pravidla a možnosti
V českých městech zatím povinnost platit za balkon neexistuje. Zákon o místních poplatcích ale umožňuje obcím vybírat peníze za tzv. trvalé stavební výstupy – tedy nejen balkony, ale i markýzy nebo reklamní panely. Každá obec si může sama nadefinovat, zda poplatek skutečně zavede a v jaké výši.
Teoretický scénář ve známých lokalitách
Představme si, jak by podobný poplatek vypadal v centru Brna či Prahy. Mnoho domů tu má balkony, které přesahují rušné chodníky. V případě zpoplatnění by mohly spadat do stejné kategorie jako v Polsku a lidé by museli za jejich „užívání“ pravidelně platit.
Pokud by taková povinnost vznikla, šlo by o zásadní změnu pro všechny obyvatele domů s balkony vyčnívajícími nad veřejné prostranství.
Argumenty pro a proti
- Pro: město získává finance na údržbu veřejných prostor a zajištění bezpečnosti chodců.
- Proti: poplatek je vnímán jako přehnaný zásah do práv obyvatel a zdroj byrokracie.
- Nejednotnost: některá města by poplatek mohla zavádět, jiná nikoli, což vytváří nerovné podmínky.
Můj pohled na věc
Za sebe musím říct, že představa další platby jen proto, že vlastníte balkon, se nečte dobře. Chápu, že bezpečnost chodců je důležitá, ale na druhou stranu je balkon součástí domova po celé generace. Přijde mi krkolomné dávat mu cenovku a ještě ho danit. Zvlášť, když řada lidí na balkonu jen pěstuje bylinky nebo relaxuje po práci.
Precedens z Polska a možnosti do budoucna
Příklad z Polska ukazuje, že stát může skutečně najít nové způsoby, jak rozšířit pojetí a zdanění veřejného prostoru. Pravděpodobnost takového kroku u nás je zatím minimální, ale v době hledání nových příjmů pro města není vyloučeno, že se podobné debaty brzy dotknou i našich domácností. Sledujme proto, zda a jak se úřady rozhodnou využít možnosti, které už zákon na papíře skrývá.
Diskuze o poplatcích za balkony ukazuje, jak se naše města vyrovnávají s využitím veřejného prostoru i otázkami spravedlivého financování městských potřeb.
- Co znamená poplatek za balkon? Jde o poplatek městu za to, že část soukromé stavby – například balkon nebo markýza – zasahuje do veřejného prostoru (např. chodník pod ním).
- Kde se u nás můžu setkat s touto praxí? Zatím nikde, ale zákon o místních poplatcích umožňuje obcím takový poplatek zavést kdykoliv, pokud to uznají za vhodné.
- Jakou roli má bezpečnost v tomto poplatku? Bezpečnost je uváděna jako jeden z hlavních důvodů. Balkon může například svou konstrukcí nebo předměty na něm ohrozit prostor pod sebou.
- Hrozí zavedení poplatku v blízké době? Zatím jsou to jen úvahy, žádná obec u nás povinnost plošně nezavedla, ale precedens z Polska existuje.
Komentáře